Možná si vzpomenete na nějaké malé dítko, které Vás zasypávalo neustálými dotazy: „Proč, proč a proč?“ Nejen děti, ale i my dospělí potřebujeme často pochopit proč něco dělat nebo nedělat. Když se tak stane, budeme to dělat s chutí, bez pochybností a možná i pravidelně. Ve čtvrtek 7. října se v Bez obalu Vlašim sešla skupinka lidí, kteří otevřeně diskutovali a hledali odpovědi na otázku Proč žít lokálně. O výsledky našeho hledání se tu s Vámi zkusím podělit.
Asi všichni chceme žít šťastný – radostný život. Mnozí už zjistili, že k dlouhodobé radosti je třeba cítit nějaký smysl života, cítit se dobře v místě, kde žijeme, kam jsme přicestovali, co děláme a především s kým. Je pro nás důležité cítit v životě svobodu, vzájemnost, důvěru, blízkost, bezpečí a porozumění. Chceme jíst skutečné, čerstvé a zdravé jídlo, pěstované tam kde žijeme s daleko menší závislostí na technologiích a strojích. Přesně to nám nabízí lokálnost, kterou můžeme rozvíjet ve všech oblastech našeho života.
- V práci – obživou, trávíme hodně času. Abychom byli spokojení, je důležité dělat co nás baví, cítit smysl své práce a umět to dělat tak, aby nás to slušně uživilo. Může jít o nějakou tvorbu nebo službu druhým, ideálně v místě kde bydlíme. Pokud budeme hákovat od nevidím do nevidím, abychom si mohli koupit věci, které nepotřebujeme, abychom se vyrovnali lidem, které nemáme rádi, asi nás to brzy položí nebo to odnesou naše vztahy.
- Při trávení volného času – Umíte si dělat volno a užívat si ho v klidu a radosti? Umíte se Vy nebo Vaše děti nudit? Najít si zábavu, aniž byste potřebovali vyrazit na výlet? Zastavovat se na ulici a povídat si se známými? Zaklepat na někoho ve Vašem okolí a dát si spolu kafíčko? V našich končinách je pořád ještě volně dostupná příroda, půda (zahrady, sady), hřiště, parky, lavičky. Na některých místech se konají sousedské slavnosti, organizují jarmarky, fungují Spolkové domy, otevírají se Komunitní centra, … to vše nám může pomoci abychom opravdu žili.
- Při uspokojování našich potřeb – Ekonomika matky přírody, kdy si můžeme něco nasbírat, nám přináší většinou velkou radost. Stejně tak, když si svépomocí něco předěláme, opravíme, vyrobíme, vypěstujeme, zapůjčíme. Často tak můžeme i dost ušetřit. No a pokud nám nezbývá než koupit – můžete se rozhodnout pro koupi čerstvého, místního, nebo staršího, od známých či přes bazar. Když nakoupíme u známých nebo od malého místního obchodníka (v krámku, dílně, kavárně, restauraci, na trhu, na farmě), zůstávají peníze v obci a bohatneme spolu všichni ekonomicky i vztahově – víc se známe, cítíme k sobě důvěru. Pokud dělá něco soused pro souseda, hledá kvalitu za rozumnou cenu, chce aby k němu soused přišel i příště. Mohou si spolu popovídat, poradit se, vzájemně si pomáhat a vycházet vstříc.
- V dopravě – pokud bude fungovat spoustu malých krámků a dalších míst, nepotřebujeme jezdit tolik autem, můžeme chodit pěšky, jezdit na kole či koloběžce, … bude jezdit méně kamionů, budeme moci vypustit věci, které cestují za zákazníky stovky kilometrů. To přinese dramatické snížení emisí oxidu uhlíku, nadbytečnost plastových obalů, více prostoru pro druhovou rozmanitost malých zemědělců, lepší koloběh bohatství v rámci lokálních komunit, více osobních kontaktů mezi výrobci a spotřebiteli a více vzkvétajících kultur založených na skutečné vzájemnosti. Jak to děláte, když jdete do autobusu nebo vlaku? Hledáte prázdnou dvousedačku nebo parťáka, ke kterému byste si rádi přisedli? I cestování může být radost 😉 Lokálně se dá žít i na dovolené.
- Ve výchově a vztazích – jak přistupujeme k dětem a reagujeme na ně, budou jednou ony přistupovat k nám. Pokud bude vládnout našim vztahům radost, klid, provázanost a budeme se k sobě chovat hezky, bude nám krásně. Když budou běhající děti i staří lidé trávit všichni čas na jednom místě pospolu, dokáží spolu budovat vztahy. Budeme se moci s důvěrou a klidem obrátit na lidi ve svém okolí, když nám dojde mouka, když budeme potřebovat pohlídat, nebo posunout své přebytky, či věci, které už nepotřebujeme.
- V koloběhu látek a energií – aby se vše dalo smysluplně využít, můžeme opravovat, přešívat staré oblečení na nové, kompostovat, swapovat (měnit co už nepotřebujeme), vzdělávat se, vytvářet čistou energii atd. Pokud budeme celostně přistupovat k přírodě, svému zdraví i dalším lidem, získáme více prostoru pro individuální potřeby i schopnosti. Cítíme, že abychom mohli být šťastní, musíme se opět spojit – sami se sebou, se svým tělem a myslí i s druhými lidmi.
Co můžeme udělat, abychom mohli víc žít tam, kde bydlíme? Potřebujeme méně na život vydělávat a víc život žít s míň věcmi, více blízkými lidmi, více venku, se skutečným jídlem bez automobilů a dalších závislostí. Potřebujeme radost ne radovánky; dělat práci, kterou máme rádi; aby se drobným podnikům začalo dařit; nerůst, nikoli víc a víc konzumovat; a především, aby se z cizích lidí stali naši blízcí.
Děkuji všem, kteří přispěli svými myšlenkami k tvorbě tohoto článku. Velkou inspirací mi při jeho psaní byla také kniha „Naše budoucnost je lokální“ od Heleny Norberg-Hodge, Nakladatelství PeopleComm 2021 a video Tomáše Hajzlera – Naše budoucnost je lokální.
Dana Kucharčíková – Bez obalu Vlašim