Non toxic (ekologické) praní

Ačkoliv si to běžně neuvědomujeme, to v čem pereme, je velice důležité. V oblečení a lůžkovinách trávíme veškerý čas. A právě kůže, která je s oblečením a lůžkovinami v kontaktu, je náš největší orgán. Skrz kůži se do těla dostává hodně toxických látek.

60 – 70 % látek nanesených na kůži se dostane až do krevního řečiště. Látky obsažené v konvenčních přípravcích na praní jsou sice v EU schváleny jako „neškodlivé“, ale už se bohužel nepočítá s kokteilovým efektem. A jaké škodlivé látky konvenční prášky na prádlo obsahují?

  • 🙁 tenzidy (např. alkylbenzensulfonany, diethanolamin) – povrchově aktivní látky užívané v konvenčních pracích prostředcích jsou vyráběny synteticky, nejčastěji z petrochemických surovin (ropy či dehtu), a mají negativní vliv nejen na lidské zdraví, ale také na životní prostředí.
  • 😔 fosfáty (např. tripolyfosfát sodný) – látky používané ke změkčení vody, které jsou silně ekotoxické. Jejich použití v detergentech bylo výrazně redukováno nařízením EU.
  • 😔 optické rozjasňovače (např. deriváty stilbenu) – látky, které absorbují UV záření a vyzařují modré světlo, které způsobuje dojem bělejšího prádla. Vaše prádlo tedy fakticky nijak nevybělí, jen vás donutí si to myslet. Tyto látky jsou prokazatelně jednou z příčin podráždění kůže a zároveň jsou toxické pro životní prostředí.
  • 😔 konzervanty (např. quaternium-15, methylisothiazolinone) – vysoce dráždivé látky způsobující mimo jiné silné kontaktní kožní reakce, obě látky jsou toxické pro lidské orgány a mají negativní vliv na životní prostředí.
  • 😔 chlór – bělicí látky na bázi chlóru jsou prokazatelně toxické jak pro člověka, tak pro životní prostředí.
  • 😔 syntetická parfemace (na etiketě většinou uvedeno pouze jako parfum/fragrance) – syntetické vonné látky (nejčastěji ropné deriváty) jsou vysoce dráždivé, některé jsou dokonce potvrzenými karcinogeny, a jsou tak považovány za jednu z nejškodlivějších složek drogerie a kosmetiky vůbec. Pod obecným názvem se mohou skrývat stovky až tisíce nejrůznějších látek. Vonné složky přírodního původu (např. EO) bývají na etiketě výslovně uvedeny.

Přitom nám na vyprání prádla stačí kvalitní tuhé rostlinné mýdlo na praní (2 – 4 polévkové lžíce nastrouhaného mýdla). Podle tvrdosti vody pak můžeme použít prací sodu (1 polévková lžíce). Aby bílá bílou byla používám perkarbonát sodný. *To je můj miláček v domácnosti – brzo zase o něm napíši 😁* Ten působí při teplotě vyšší, než 60°C (1 polévková lžíce). Pereme-li bílé na méně stupňů, použijeme trošku aktivátoru, tzv. TAED (3/4 lžičky). Místo něj je ale lepší vyprat prádlo na více stupňů. Místo aviváže přidám už jen trochu octa. Případně můžeme přidat 10 – 20% roztok kyseliny citrónové. Máchadlo nikdy nelijeme přímo do bubnu. Přidávaní vonných silic nedoporučuji, mohou vážně poškozovat vodní organismy.

🦠 Na skvrny používám žlučové mýdlo, na mastné skvrny prostředek na nádobí. 🌱Na skvrny je fajn udělat i kašičku z perkarbonátu( trochu perkarbonátu zalít trochou horké vody) a naplácat na skvrnu.

A otázka na závěr, kdo z vás už má netoxické praní v malíku? 🙋‍♀️Za cenné informace a možnost zveřejnění děkuji Svět Non Toxic, z. s.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *