Autor: administrator

Asi všichni toužíme po čistém a voňavém prádle. Bohužel často za naším úspěchem stojí spousty chemických přípravků, energie i finančních prostředků, které končí v odpadu.

Praní prádla bývala obrovská dřina, dnes máme velké pomocníky v podobě automatických praček. Čím je však krmíme? Můžeme použít nejrůznější odstraňovače skvrn, stačí nastříkat, nechat chvíli působit a pak jen vyprat v pračce. Nabídka pracích prostředků je obrovská, odstraňují skvrny, rozjasňují barvy, …některé jsou šetrnější než jiné, …Příznivé pro životní prostředí a povrchové vody však nejsou žádné. A nakonec aviváž aby bylo prádlo krásně voňavé a jemné. Je to relativně snadné a rychlé. Proč tedy měnit něco, co nám funguje?

Prát ekologicky znamená především omezit chemii ve svém prádle a snížit tak chemickou zátěž na naše tělo i přírodu. Znamená to také prát šetrně: vzhledem ke spotřebě vody, elektrické energie, pracího prostředku a tvorbě odpadu. Jak tedy na to? Ekologie může prostupovat celým logický procesem praní:

1. Odstranění skvrn:
   Prádlo vytřídíme nejen podle materiálů a barev, ale také podle stupně znečistění. Celkově více znečistěné prádlo stačí před praním namočit třeba přes noc do vody. Na skvrny je dobré jít cíleně, ne plošně. Jednotlivé skvrny na jinak běžně znečistěném textilu je možné ošetřit např. žlučovým mýdlem (skvěle pouští skvrny od trávy i borůvek). Mýdlo se ve vodním prostředí velmi rychle a úplně biologicky rozkládá na látky v přírodě běžné. Optimálně používáme mýdlo přírodní, nebarvené, neparfémované a bez zbytečných přidaných chemikálií (např. EDTA – kyselina ethylendiamintetraoctová). Existuje mnoho osvědčených rad a postupů. Na většinu skvrn vystačíme se základní sestavou domácích prostředků: ocet, soda, čpavek, líh, olej, sůl a kyselina citrónová. Například: skvrny od kávy a od kečupu odstraníme octovou vodou, skvrny od červené řepy 5% čpavkem, skvrny od piva lihem. Každý ví, že na rozlité červené víno platí obyčejná sůl. Citrón nakrájený na plátky nám pomůže od zažloutlého povlečení či šedivých záclon, stačí ho přidat nakrájený do horké vody, nechat prádlo v lázni a pak vyprat. Odstraněním skvrn výrazně usnadníme samotný proces praní a můžeme pak zvolit mnohem šetrnější přípravky.
2. Praní: Především je nutno vyjít ze zásady, že pereme jen skutečně špinavé věci a pračku zapínáme, až když je plná, i když nejmodernější pračky umějí samy poznat, kolik je v nich prádla, a podle toho perou. Přírodní látky se špiní méně než syntetické, i proto jim v odívání dáváme přednost. Mnohdy stačí prádlo vyvětrat, dát na topení či vyslunit a není nutno jej tak často prát.

Na účinnost praní má velký vliv tvrdost vody. Pokud máme tvrdou vodu, je dobré ji při praní změkčit například přidáním sody nebo jiného změkčovače, ušetříme tak množství používaného pracího prostředku. Ještě lepší je však použít k praní velmi měkkou dešťovou vodu. Vyzkoušeli jste? Pokud ne, věřím, že se účinnosti dešťové vody a mýdla upřímně podivíte. 😉

Normální hygienická teplota praní je 40 °C. Proti teplotě 90 °C, která se používá pouze pro vyčištění prádla nemocných či kojenců, se ušetří 60 – 70 % energie. Pokud budeme prát bílé prádlo a používat k bělení např. perkarbonát sodný, můžeme pro praní v nízkých teplotách přidat např. aktivátor perkarbonátu sodného TAED (Tetraacetylethylendiamin).

A jaký použít prací prostředek? Máme hned několik možností, a to jak sypkých, tak tekutých:

• např. z mýdlových ořechů nebo mýdla, ty se dají koupit i z vratných obalů do vlastních nádob. S množstvím pracího prostředku šetřeme, méně je někdy více. Pokud jdeme hned prát, je ideální dávat prostředek přímo do pracího bubnu.
• Nebo si můžeme vyrobit vlastní prací prostředek: jedná se asi o nejekologičtější a rozhodně nejlevnější variantu. Je šetrný nejen k přírodě, ale díky prací sodě také chrání pračku před nežádoucím vodním kamenem. Stačí smíchat prací sodu s jemně nastrouhaným mýdlem na praní (lze koupit již nastrouhané mýdlové vločky). Do vnitřku pračky se pak přidá směs spolu s oblečením. Pokud chceme používat mýdlový sliz, rozpustíme mýdlo v horké vodě a do směsi přidáme prací sodu. Můžete vyzkoušet, co Vám bude více vyhovovat. Prášková soda je asi třikrát účinnější než krystalická, proto se jí dává třikrát méně. Obsahuje však složku, která se usazuje jako šedý povlak, lépe se tedy osvědčila soda krystalická. Čistá soda je dráždivá, proto s ní manipulujeme opatrně. Na bílé prádlo lze přidat perkarbonát sodný (případně i TAED) nebo jiný produkt na této bázi. Veškeré suroviny můžete rovněž koupit do vlastních nádob a předejít tak tvorbě odpadu 😉

3. Pro závěrečnou máchací lázeň používáme máchadlo prádla, které vypláchne z prádla zbytky pracího prostředku a zneutralizuje pH prádla. Což je důležité zejména pro alergiky a lidi s citlivou pokožkou. Nebo můžeme použít ocet – vůně vyvane při schnutí. Do přihrádky na máchadlo/aviváž ho dáme cca 3 lžíce. Aby prádlo krásně vonělo, můžeme přidat ještě pár kapek přírodního éterického oleje, ve skřini s oblečením mít pytlíčky s bylinkami a samozřejmě pamatujeme, že prádlo schne nejlépe na slunci — sluníčko prádlo provoní a bílé prádlo ještě více vybělí. No a pračku samozřejmě pak necháme otevřenou vyvětrat, abychom předešli vzniku plísní a zápachu. V případě potřeby ji můžeme vyčistit s použitím prací sody a octa. Spousta konkrétních návodů je na internetu.

Může se to zdát jako taková trochu alchymie, ale stačí se do toho s chutí pustit a vyzkoušet co vám bude nejlépe vyhovovat … Moc se mi líbí návod a povzbuzení: „Zvládnu to já, zvládneš to Ty, zvládne to příroda“. Děkujeme všem, kteří perete nebo začnete prát ekologicky! Věříme, že vám to dává smysl.

Za Bez obalu Vlašim, Dana Kucharčíková