Publikováno

Jak a proč doma ekologicky uklízet?

Při ekologickém úklidu bereme ohled na životní prostředí. Umístěním rohožek před dveřmi, sítek do dřezu apod. zabráníme znečištění. Omezením a pečlivým výběrem škály používaných výrobků, jejich správným dávkováním navíc můžeme hodně ušetřit přírodu i naši peněženku. Odměnou nám bude zdravější prostředí bez zbytečných chemikálií ve vzduchu i odpadní vodě. Proč se do toho pustit? Pro jednodušší, šťastnější a udržitelnější život. Nechte se inspirovat a udělejte ve své domácnosti něco pro přírodu!

  • Používáte na úklid ocet, jedlou sodu, prací sodu, kyselinu citronovou nebo jádrové mýdlo? Skvělá volba! Mohou účinně, levně a hlavně ekologicky nahradit celou drogerii. Získávají se jednoduchým procesem z rostlinných surovin, nebo se v podobě jednoduchých solí dokonce přímo v přírodě vyskytují. Jsou biologicky zcela odbouratelné nebo se přeměňují na soli a další minerály, tvořící součást přírody. Na internetu nebo např. v knize „Pět domácích prostředků nahradí celou drogerii“ najdete typy na jejich použíti samostatně i v různých kombinacích. Dozvíte se, co funguje na jakou špínu, na jaký povrch, … Můžete si jednoduše doma vyrobit vlastní univerzální čistič, mycí prostředek, leštidlo, odstraňovač vodního kamene a mnoho dalšího. Domácí výroba může být i zábava!
  • Octový čistič
  • Pokud nemáte čas a chuť na výrobu vlastních prostředků, vybírejte si čisticí prostředky s ekologickým certifikátem. Většina z nás není chemiky, takže se často mezi vzorci a složitými názvy, mnohdy navíc psanými latinsky či anglicky, ztratíme. Jako jednoduché vodítko mohou sloužit varování na obalu – prostředky dráždivé, toxické pro životní prostředí apod. Tyto prostředky nebudou tou pravou volbou. Orientaci na trhu nám mohou usnadnit oficiální ekoznačky a nezávislé certifikáty. Pro udělení jednotlivých certifikátů musí výrobky vyhovět řadě kritérií – například u české ekoznačky „Ekologicky šetrný výrobek“ se posuzuje biologická rozložitelnost, ekotoxicita pro vodní organismy, dráždivost kůže, kontaminace patogenními organismy, recyklovatelnost obalového materiálu a dávkování. Ani výrobky s ekoznačkou nejsou zcela neškodné, ale jejich dopad na životní prostředí je nižší než u běžných produktů.
  • Vyhýbejte se zbytečným produktům, jako jsou voňavé čističe, kostky do WC, změkčovače, aviváž, zjasňovače textilu, osvěžovače vzduchu, zdraví škodlivým dezinfekčním prostředkům, čisticím prostředkům s dezinfekční přísadou a prostředkům obsahujícím chlor – ten je často součástí bělidel a prostředků na umývání nádobí. Pro pocit vůně používejte přírodní vonný olej nebo zavěšený svazek suchých květin či bylin.
  • Nekupujte drahou vodu. Dejte přednost koncentrovaným českým eko výrobkům, které můžete doplňovat aniž byste museli vyhodit po vyprázdnění jejich obal. Vyhněte se používání jednorázových hadříků, houbiček apod.
  • Zkuste nejprve mechanické odstranění nečistot místo chemického. Existuje řada kartáčů, škrabek, stěrek které vám budou při úklidu dobrými pomocníky. Při čištění odpadu se dá použít např. odsávací zvon nebo čistící pero.

Při úklidu používejte v maximální míře opakovaně pratelné bavlněné nebo mikrovláknové „hadry“ či utěrky, někdy také nazývané švédské. Jejich předností je dobré odstraňování nečistot ulpívajících na všech hladkých a lesklých površích a jejich dlouhá životnost. Kromě vody na sebe vážou i mastnoty. Velká sací schopnost je docílena extrémně tenkými vlákny. Vlákno dlouhé 100 km váží méně než 1 g. Testy potvrdily, že při běžném úklidu může být ušetřeno až 80 % čisticích prostředků. Při použití těchto utěrek už nepoužíváme žádnou chemii, žádné saponáty. Při používání utěrek je nicméně potřeba pracovat v ochranných rukavicích, neboť vzhledem ke svým čisticím schopnostem odírají ruce. Utěrky existují v mnoha variantách, nejjemnější na okna či monitory, nejhrubší na podlahu. Kvalitní utěrka má složení: 70 % polyester (PES) a 30 % polyamid (PAD). Po použití utěrku či mop vypereme v ruce mýdlem a dáme uschnout. Při velkém zašpinění – např. jednou za půl roku či za rok – vypereme utěrku v pračce. Vydrží až několik let.

Pokud Vás zaujala nějaká informace v článku, tak nás to těší. Pokud už všechno znáte a víte, tak nás to těší dvojnásob. Přejeme Vám hodně radosti při úklidu i výrobě vlastních čistících prostředků! Nápady na non toxic domácnost, eko praní, používání octu, výrobu vlastní kosmetiky, … najdete v dalších příspěvcích.

Za Bez obalu Vlašim, Dana Kucharčíková.

Publikováno

Jak na radostné a udržitelné Vánoce?

Říká se, že Vánoce jsou svátky klidu a radosti. No, to se většinou hezky řekne, ale hůř udělá. Honíme se, abychom uklidili, napekli, všechno skvěle připravili, sehnali ty nejlepší dárky, překvapili, atd. Nakonec jsme často unavení, podráždění, … a to ani nemluvím o tom, co po nás po Vánocích zůstane. Haldy odpadků, nechtěné dárky, … možná i dluhy. Pokud to chceme jinak, tak je to výzva. Jak tedy na radostné, pohodové, uvědomělé, zodpovědné a udržitelné Vánoce? Zkuste najít odpověď sami v sobě. V této úvaze třeba narazíte na nějaký ten námět.

Vánoce jsou časem zázraků. Možná budete mít štěstí a lidi se na Vás budou během Vánoc usmívat, budete si s mnohými přát všechno dobré, strávíte společně radostné chvíle volna, uvidíte ty jiskřičky v dětských očích, když Ježíšek přinese Vánoční stromeček, dárky. Ta slavnostní chvíle, když Vaše rodina společně usedne ke Štědrovečerní večeři, možná přinese k Vám domů radost a dojetí. Vzpomenete na ty, kteří už s Vámi být nemohou,… Věřím, že zázraky se mohou dít nejen v našich vzájemných vztazích, ale také třeba v našich postojích. Platí u Vás, že v jednoduchosti je krása?My se to stále učíme.

Umíte obdarovávat druhé i jinak než jen hmotnými dárky? Čím dál, tím víc si uvědomuji, že naše zdraví a čas je právě tím nejdrahocennějším co máme. Tak si obojí užívejme. Udělejme z obdarování radost pro sebe i pro druhé – zvažme své možnosti, přemýšlejme o druhých, jací jsou, mluvme s nimi, co je těší, čím jim můžeme otevřít nové cesty a možnosti: poznání, konání i bytí. Možná jim udělá největší radost skromná maličkost, domácí dobrota nebo poukázka na nějaký zážitek, který budou moci sdílet společně s námi. Možná jim můžeme pomoci v tom, co je tíží. Možná budou mít radost, že podpoříme nějakou dobrou věc, někoho, kdo to skutečně potřebuje … Nebo ocení náš čas, možnost dát si společně kafíčko, či víno a pořádně poklábosit. Když budeme vybírat s láskou a rozumem, uděláme radost přinejmenším sobě.

Ať už něco vyrobíte nebo zakoupíte, myslete také na to, jak to zabalíte. Nejvíc odpadu většinou vzniká právě balením dárků. Náš typ: Recyklujete – využijte, co už doma máte: přírodní materiály, obaly, které se dají použít opakovaně, … nebo pořiďte obal, který bude 2. dárkem – např. látkový sáček, dřevěnou krabičku, kapsu na kosmetiku, ubrousek na svačinu, pouzdro, skleněnou dózu, …

Umíte nakoupit jen tolik kolik sníte?

Asi chceme, aby všeho bylo dost, pár dní budou zavřené obchody,… jinak si neumím vysvětlit ty vrchovaté nákupní košíky nacpané k prasknutí – bohužel každý rok a to nejen před Vánocemi. Přemýšlím, jestli lidé přišli do obchodu s takhle velkým nákupním seznamem nebo se prostě jen nechali zlákat tím co viděli a nakoupili s dojmem: „To se může hodit!“ nebo „Za tuhle cenu se to vyplatí!“? Občas slyším, že to vypadá, že asi bude konec světa, … strašné je, že po Vánocích – na Silvestra se to bude opakovat, stejně jako po Novém roce. Opravdu to všechno spotřebujeme? Kolik toho po vybalení či snězení toho všeho vyhodíme? Přemýšlejte prosím, co a kolik toho nakoupíte, do čeho a kde. Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne.

Jaký máte stromeček a jak ho zdobíte?

Vánoční stromeček patří neodmyslitelně k našim tradicím. Pokud máme stromek živý krásně nám domov provoní. Někomu jistě stačí jen pár větví ve váze. Já si pamatuji jak jsem jako malá holčička spávala pod rozsvíceným Vánočním stromečkem a měla radost z jeho výšky a pocitu ochrany. Tehdy jsem ještě nepřemýšlela kde se vzal, jak dlouho rostl, co s ním bude po Vánocích až opadá, … Teď už na to koukám jinak. Přestože chci našim dětem dopřát tu stejnou radost jakou jsem mívala já, přemýšlím. Stromek nemusí mít úplně dokonalý tvar. Pokud by byl v květináči, bude potřebovat pořádně zalévat, rosit, stát úplně stranou od topení a uvnitř bytu zůstat tak maximálně 10 dní. Kdyby tu někdo stromky v květináči půjčoval a pak se o ně po zbytek roku staral, určitě do toho půjdeme. Ze supermarketu si ho však už nekoupíme, nevím jestli je to jeho kořeny nebo naší péčí, prostě do dalšího roku nám nikdy nevydržel. Kdybychom měli umělý, tak si ho necháme, ale kupovat ho nebudeme. Náhodou by ho děti zničily a tak by časem jistě skončil na smetišti. Takže i letos bude z prořízky.

Máme tašku Vánočních ozdob a světýlka, která nám slouží už více než desetiletí. Když budeme chtít, tak stromek dozdobíme nějakými perníčky, ručně vyrobenými ozdobami nebo oříšky. Každý rok se těšíme, až si ho s dětmi společně ozdobíme, i když máme stejné ozdoby, nám přijde vždycky krásný. Důležitější než to jak vypadá, je pro nás, jak nám bude při jeho zdobení, zda si na něj každý bude moci pověsit něco svého, … Prostě si to budeme chtít užít. Až opadá, tak ho dáme dokousat koním a pak z něj bude ještě trochu tepla v kamnech.

Jaký bude duch našich letošních Vánoc?

Věříme, že půjdeme radostně dál směrem k jednoduchosti a střídmosti. Věříme, že půjdeme hlouběji k podstatě Vánoc. Doufáme, že to bude respektovat i naše okolí a třeba tím nakazíme i někoho dalšího 😉 Ať se vydáte jakoukoli cestou, přejeme Vám radostné Vánoce a hodně zdraví v Novém roce!

Dana Kucharčíková a parta Bez obalu Vlašim

Publikováno

Přírodní deodoranty

Víte, že DEODORANT byl patentovaný už v r. 1888? Jak potlačit tělesné pachy znali už i staří Egypťané. Za poslední desítky let tento vynález ušel dlouhou cestu. Avšak honba za dokonalým deodorantem s sebou nese také používání látek, o jejichž škodlivosti se stále diskutuje. Vsaďte raději na přírodu a těmto látkám se vyhněte. Které to jsou?

  • 😔 Parabeny – hormonální disruptory, které jsou často spojovány s rakovinou
  • 😔 Hliníkové soli – často spojovány s výskytem rakoviny prsu a Alzheimerovou chorobou
  • 😔 Propylene Glycol -u citlivých jedinců může způsobovat vyrážku
  • 😔 Triclosan a mnoho dalších

U nás v Bez obalu naleznete přírodní deodoranty těchto výrobců:

Každému samozřejmě funguje něco jiného a nadcházející zimní období je právě ideální k vyzkoušení deodorantů 🥶❄️ Před přejitím na přírodní deodoranty se doporučuje 1-5 týdnů žádné nepoužívat. 💡

Už jste některý z nich vyzkoušeli? A jak Vám vyhovuje? Zkoumáte složení deodorantů? 🤗#bezobalu#bezobaluvlasim#deodoranty#prirodnideodoranty#nontoxic#udrzitelnyzivot

Publikováno

Ocet

Napadlo vás někdy, na kolik způsobů se dá využít ocet? U nás v Bez obalu zakoupíte stáčený 10% kvasný lihový nedobarvovaný z Aromky Brno. Já pro něj chodím rovnou s 5 l kanystrem, protože u nás doma je velká spotřeba. Poté přelívám do sklenice, která je praktičtější na použití. Ušetřím tím velkou spotřebu PET láhví. Znám ho hlavně v souvislosti s non toxic péčí o domácnost:

  • 🌱 Máchalo při praní – o non toxic (ekologickém) praní se dočtete např. v tomto příspěvku. Levnější a ekologičtější varianta aviváže.
  • 🌱 Máchadlo do myčky – opět o dost levnější varianta, nádobí je po něm krásně blýskavé.
  • 🌱 Dezinfekce povrchů – ocet je přírodní dezinfekce. Můžete se ním otírat povrchy v kuchyni, stoly, umýt lednici, podlahy, WC, kliky atd.
  • Vytírání a mytí oken – eliminuje šmouhy, zachytává prach (např. po malování, stavebních pracích)
  • 🌱 Oplach na vlasy – místo kondicionéru, uhlazuje vlasy, lépe se rozčesávají, jsou jemnější a lesklejší. Má antimykotické a antibakteriální účinky, eliminuje svědění a tvorbu lupů – někdo raději jablečný ocet.
  • 🌱 Čištění WC – místo WC čističe, na preventivní, rychlé čištění. Stačí nalít, nechat chvilku působit a vyštětkovat.
  • Dezinfekce a odstranění vodního kamene – v pračce, vodovodní baterie, nádobí, perlátory, rychlovarná konvice (lze použít i s kyselinou citronovou)
  • 🌱 Čištění dřezu – chcete krásný lesklý dřez? Stačí do něj natočit teplou vodu a přidat ocet. Zbaví nečistot a vyleští.
  • 🌱 Čištění odpadů – jedlá soda v kombinaci s octem perfektně vyčistí odpady. Nasypte jedlou sodu do odpadu a zalijte octem, dokud nevybublá.

Jak používáte ocet vy? Podělte se s ostatními o tipy k použití tohoto zázraku.

Publikováno

Non toxic (ekologické) praní

Ačkoliv si to běžně neuvědomujeme, to v čem pereme, je velice důležité. V oblečení a lůžkovinách trávíme veškerý čas. A právě kůže, která je s oblečením a lůžkovinami v kontaktu, je náš největší orgán. Skrz kůži se do těla dostává hodně toxických látek.

60 – 70 % látek nanesených na kůži se dostane až do krevního řečiště. Látky obsažené v konvenčních přípravcích na praní jsou sice v EU schváleny jako „neškodlivé“, ale už se bohužel nepočítá s kokteilovým efektem. A jaké škodlivé látky konvenční prášky na prádlo obsahují?

  • 🙁 tenzidy (např. alkylbenzensulfonany, diethanolamin) – povrchově aktivní látky užívané v konvenčních pracích prostředcích jsou vyráběny synteticky, nejčastěji z petrochemických surovin (ropy či dehtu), a mají negativní vliv nejen na lidské zdraví, ale také na životní prostředí.
  • 😔 fosfáty (např. tripolyfosfát sodný) – látky používané ke změkčení vody, které jsou silně ekotoxické. Jejich použití v detergentech bylo výrazně redukováno nařízením EU.
  • 😔 optické rozjasňovače (např. deriváty stilbenu) – látky, které absorbují UV záření a vyzařují modré světlo, které způsobuje dojem bělejšího prádla. Vaše prádlo tedy fakticky nijak nevybělí, jen vás donutí si to myslet. Tyto látky jsou prokazatelně jednou z příčin podráždění kůže a zároveň jsou toxické pro životní prostředí.
  • 😔 konzervanty (např. quaternium-15, methylisothiazolinone) – vysoce dráždivé látky způsobující mimo jiné silné kontaktní kožní reakce, obě látky jsou toxické pro lidské orgány a mají negativní vliv na životní prostředí.
  • 😔 chlór – bělicí látky na bázi chlóru jsou prokazatelně toxické jak pro člověka, tak pro životní prostředí.
  • 😔 syntetická parfemace (na etiketě většinou uvedeno pouze jako parfum/fragrance) – syntetické vonné látky (nejčastěji ropné deriváty) jsou vysoce dráždivé, některé jsou dokonce potvrzenými karcinogeny, a jsou tak považovány za jednu z nejškodlivějších složek drogerie a kosmetiky vůbec. Pod obecným názvem se mohou skrývat stovky až tisíce nejrůznějších látek. Vonné složky přírodního původu (např. EO) bývají na etiketě výslovně uvedeny.

Přitom nám na vyprání prádla stačí kvalitní tuhé rostlinné mýdlo na praní (2 – 4 polévkové lžíce nastrouhaného mýdla). Podle tvrdosti vody pak můžeme použít prací sodu (1 polévková lžíce). Aby bílá bílou byla používám perkarbonát sodný. *To je můj miláček v domácnosti – brzo zase o něm napíši 😁* Ten působí při teplotě vyšší, než 60°C (1 polévková lžíce). Pereme-li bílé na méně stupňů, použijeme trošku aktivátoru, tzv. TAED (3/4 lžičky). Místo něj je ale lepší vyprat prádlo na více stupňů. Místo aviváže přidám už jen trochu octa. Případně můžeme přidat 10 – 20% roztok kyseliny citrónové. Máchadlo nikdy nelijeme přímo do bubnu. Přidávaní vonných silic nedoporučuji, mohou vážně poškozovat vodní organismy.

🦠 Na skvrny používám žlučové mýdlo, na mastné skvrny prostředek na nádobí. 🌱Na skvrny je fajn udělat i kašičku z perkarbonátu( trochu perkarbonátu zalít trochou horké vody) a naplácat na skvrnu.

A otázka na závěr, kdo z vás už má netoxické praní v malíku? 🙋‍♀️Za cenné informace a možnost zveřejnění děkuji Svět Non Toxic, z. s.

Publikováno

Proč žít lokálně?

Možná si vzpomenete na nějaké malé dítko, které Vás zasypávalo neustálými dotazy: „Proč, proč a proč?“ Nejen děti, ale i my dospělí potřebujeme často pochopit proč něco dělat nebo nedělat. Když se tak stane, budeme to dělat s chutí, bez pochybností a možná i pravidelně. Ve čtvrtek 7. října se v Bez obalu Vlašim sešla skupinka lidí, kteří otevřeně diskutovali a hledali odpovědi na otázku Proč žít lokálně. O výsledky našeho hledání se tu s Vámi zkusím podělit.

Asi všichni chceme žít šťastný – radostný život. Mnozí už zjistili, že k dlouhodobé radosti je třeba cítit nějaký smysl života, cítit se dobře v místě, kde žijeme, kam jsme přicestovali, co děláme a především s kým. Je pro nás důležité cítit v životě svobodu, vzájemnost, důvěru, blízkost, bezpečí a porozumění. Chceme jíst skutečné, čerstvé a zdravé jídlo, pěstované tam kde žijeme s daleko menší závislostí na technologiích a strojích. Přesně to nám nabízí lokálnost, kterou můžeme rozvíjet ve všech oblastech našeho života.

  • V práci – obživou, trávíme hodně času. Abychom byli spokojení, je důležité dělat co nás baví, cítit smysl své práce a umět to dělat tak, aby nás to slušně uživilo. Může jít o nějakou tvorbu nebo službu druhým, ideálně v místě kde bydlíme. Pokud budeme hákovat od nevidím do nevidím, abychom si mohli koupit věci, které nepotřebujeme, abychom se vyrovnali lidem, které nemáme rádi, asi nás to brzy položí nebo to odnesou naše vztahy.
  • Při trávení volného času – Umíte si dělat volno a užívat si ho v klidu a radosti? Umíte se Vy nebo Vaše děti nudit? Najít si zábavu, aniž byste potřebovali vyrazit na výlet? Zastavovat se na ulici a povídat si se známými? Zaklepat na někoho ve Vašem okolí a dát si spolu kafíčko? V našich končinách je pořád ještě volně dostupná příroda, půda (zahrady, sady), hřiště, parky, lavičky. Na některých místech se konají sousedské slavnosti, organizují jarmarky, fungují Spolkové domy, otevírají se Komunitní centra, … to vše nám může pomoci abychom opravdu žili.
  • Při uspokojování našich potřeb – Ekonomika matky přírody, kdy si můžeme něco nasbírat, nám přináší většinou velkou radost. Stejně tak, když si svépomocí něco předěláme, opravíme, vyrobíme, vypěstujeme, zapůjčíme. Často tak můžeme i dost ušetřit. No a pokud nám nezbývá než koupit – můžete se rozhodnout pro koupi čerstvého, místního, nebo staršího, od známých či přes bazar. Když nakoupíme u známých nebo od malého místního obchodníka (v krámku, dílně, kavárně, restauraci, na trhu, na farmě), zůstávají peníze v obci a bohatneme spolu všichni ekonomicky i vztahově – víc se známe, cítíme k sobě důvěru. Pokud dělá něco soused pro souseda, hledá kvalitu za rozumnou cenu, chce aby k němu soused přišel i příště. Mohou si spolu popovídat, poradit se, vzájemně si pomáhat a vycházet vstříc.
  • V dopravě – pokud bude fungovat spoustu malých krámků a dalších míst, nepotřebujeme jezdit tolik autem, můžeme chodit pěšky, jezdit na kole či koloběžce, … bude jezdit méně kamionů, budeme moci vypustit věci, které cestují za zákazníky stovky kilometrů. To přinese dramatické snížení emisí oxidu uhlíku, nadbytečnost plastových obalů, více prostoru pro druhovou rozmanitost malých zemědělců, lepší koloběh bohatství v rámci lokálních komunit, více osobních kontaktů mezi výrobci a spotřebiteli a více vzkvétajících kultur založených na skutečné vzájemnosti. Jak to děláte, když jdete do autobusu nebo vlaku? Hledáte prázdnou dvousedačku nebo parťáka, ke kterému byste si rádi přisedli? I cestování může být radost 😉 Lokálně se dá žít i na dovolené.
  • Ve výchově a vztazích – jak přistupujeme k dětem a reagujeme na ně, budou jednou ony přistupovat k nám. Pokud bude vládnout našim vztahům radost, klid, provázanost a budeme se k sobě chovat hezky, bude nám krásně. Když budou běhající děti i staří lidé trávit všichni čas na jednom místě pospolu, dokáží spolu budovat vztahy. Budeme se moci s důvěrou a klidem obrátit na lidi ve svém okolí, když nám dojde mouka, když budeme potřebovat pohlídat, nebo posunout své přebytky, či věci, které už nepotřebujeme.
  • V koloběhu látek a energií – aby se vše dalo smysluplně využít, můžeme opravovat, přešívat staré oblečení na nové, kompostovat, swapovat (měnit co už nepotřebujeme), vzdělávat se, vytvářet čistou energii atd. Pokud budeme celostně přistupovat k přírodě, svému zdraví i dalším lidem, získáme více prostoru pro individuální potřeby i schopnosti. Cítíme, že abychom mohli být šťastní, musíme se opět spojit – sami se sebou, se svým tělem a myslí i s druhými lidmi.

Co můžeme udělat, abychom mohli víc žít tam, kde bydlíme? Potřebujeme méně na život vydělávat a víc život žít s míň věcmi, více blízkými lidmi, více venku, se skutečným jídlem bez automobilů a dalších závislostí. Potřebujeme radost ne radovánky; dělat práci, kterou máme rádi; aby se drobným podnikům začalo dařit; nerůst, nikoli víc a víc konzumovat; a především, aby se z cizích lidí stali naši blízcí.

Děkuji všem, kteří přispěli svými myšlenkami k tvorbě tohoto článku. Velkou inspirací mi při jeho psaní byla také kniha „Naše budoucnost je lokální“ od Heleny Norberg-Hodge, Nakladatelství PeopleComm 2021 a video Tomáše Hajzlera – Naše budoucnost je lokální.

Dana Kucharčíková – Bez obalu Vlašim

Publikováno

Zodpovědné slunění

K létu neodmyslitelně patří slunce. Krásně hřeje, dodává nám nezbytný vitamín D, přináší většinou dobrou náladu a někomu možná také starosti jak to udělat, aby si ho mohl užít ve zdraví a radosti. Od dětství nám je více či méně vštěpováno, abychom se před sluncem také dostatečně chránili: pokrývkou hlavy, brýlemi s UV filtry, mazáním kůže nebo tím, že se mu vyhneme mezi 11 – 14 hod., kdy je jeho intenzita a záření nejsilnější. Samozřejmě bychom měli myslet také na dostatečný příjem tekutin. Zdá se to jasné a logické.

Pro mě to tak také bylo až do té chvíle než jsem měla vybrat konkrétní opalovací krém. Když začne člověk trochu pátrat, jak krémy působí, zjistí, že jsou mezi nimi velké rozdíly, a to nejen v jejich cenně. Často obsahují parabeny (konzervační látky), hliník, umělé vůně, nanočástice a chemické filtry. Největší rozdíl vidím v tom, že většina běžných opalovacích krémů funguje na bázi chemických filtrů. Ty se při působení slunce a tepla mohou rozkládat na volné radikály (částice vznikající jako vedlejší produkt látkové výměny přímo v našem organismu – ať už kvůli znečištěnému ovzduší, stresu či špatné stravě; stojí na počátku mnoha vážných onemocnění včetně nádorových, kardiovaskulárních, plicních a imunitních; kromě toho se podílí na urychlování stárnutí organismu), mohou narušovat hormonální rovnováhu, poškozovat buňky, což může vést až k rakovině kůže, což si samozřejmě nikdo nepřejeme.

Navíc si myslíme, že není v pořádku dávat si na kůži chemii, a ještě k tomu s ní zatěžovat vodní organismy (potažmo přírodu). Takže logicky jsme začali hledat něco jiného, tedy přírodní opalovací přípravky, obsahující minerální filtry, které vytváří na pokožce slunci fyzickou bariéru. Jejich základem je většinou oxid zinečnatý nebo oxid titaničitý. (Pozor aby neobsahovaly nano částice, které mohou být rizikové). Při výběru kvalitního krému je také dobré rozumět také ochrannému faktoru tzv. SPF. Číslo vyjadřuje kolikrát déle je možné být na slunci, než se kůže spálí ve vztahu k době bez mazání (tzn. SPF 30 Vám zajistí 30x více času na slunci než jen pro Vás bezpečné). Optimální výše faktoru je tedy individuální dle fototypu kůže. Aplikaci opalovacího krému bychom měli opakovat nejlépe každé 2 hodiny a také po koupání.

Přes den tedy pečujeme o kůži tak, že bráníme UV záření:
UVA paprsky pronikají hluboko do kůže, mechanicky ji poškozují: vznikají vrásky, dochází k jejímu předčasnému stárnutí. Pokud výrobek proti UVA chrání dostatečně (podle zákonné normy), musí nést označení UVA v kroužku. Hledejte tedy takové krémy, které přímo toto označení mají, nebo informaci o ochraně UVA uvádějí. UVB paprsky poškozují povrchové epidermální vrstvy kůže, jsou příčinami zčervenání kůže a popálenin od slunce.
Chtějte tedy 100% přírodní opalovací krémy s minerálními filtry, které chrání pokožku našeho těla v celého šíři UVA i UVB spektra, nezanechávají bílý film, jsou voděodolné a příjemně se roztírají. Nabídka je velká, takže si jistě vyberete. Rozhodnout se můžete i s ohledem na obal, který může být vratný, snadněji či hůře recyklovatelný. U nás můžete zakoupit z Calthy SPF 30 ve vratné 100ml šroubovací dóze.

Přes noc podporujeme regeneraci pokožky, stačí použít vhodné:
* Rostlinné tuky
např. arganový olej, jojobový olej, rakytníkový olej, hroznový olej, bambucké máslo – fungují jako výživa pleti, podporují kvalitní hojení jejího poškození, snižují zánětlivá ložiska, napomáhají sjednotit barevný tón kůže a udržovat její vyrovnanou hydrataci.
* Hydroláty:
(výtažky z rostlin – květové vody) – zmírňují svědění a zarudnutí, napomáhají obnově kožních buněk. Mohou se stříkat na obličej pro osvěžení či do vlasů pro jejich ochranu a hydrataci.
* Gel z Aloe Vera:
pomáhá zklidnit pokožku a získat její ztracenou pružnost a jemnost.
* Panthenol
má vysoké regenerační a hydratační účinky.
* Zelený čaj
obsahuje velké množství polyfenolů (sekundárních rostlinných metabolitů) s antioxidační, protizánětlivou a antimikrobiální aktivitou, které napomáhají předčasnému stárnutí pleti. Kromě pití zeleného čaje můžete studený výluh také stříkat na obličej, tělo nebo pod krém.
* Karotenoidy
chrání před mnoha nemocemi i poškozením kůže vlivem slunečního záření, patří mezi nejdůležitější anti-aging aktivní látky (zabraňují stárnutí), můžeme je nanášet na kůži díky olejům s jejich vysokým obsahem např. macerát kořene mrkve, olej z dužiny rakytníku aj. Přes den můžeme konzumovat dostatek potravin bohatých na karotenoidy, a to vždy současně s tukem, aby je organismus dokázal vstřebávat. Dobrými zdroji karotenů jsou např. špenát, kadeřávek, mrkev, rajče, vodní meloun, dýně, hrách, kukuřice, kapusta, meruňky, brambory, papája či pampeliškové listy.
* Tyto složky můžete najít v různých kombinacích např. v nějakém přírodním mléce po opalování – my nabízíme z Calthy, které je ve vratné skleněné lahvičce 😉

Užijte si ve zdraví radostné léto! Krásné dny Vám přejí Dana Kucharčíková a její kolegyně z Bez obalu Vlašim.

Publikováno

Proč a jak prát ekologicky?

Asi všichni toužíme po čistém a voňavém prádle. Bohužel často za naším úspěchem stojí spousty chemických přípravků, energie i finančních prostředků, které končí v odpadu.

Praní prádla bývala obrovská dřina, dnes máme velké pomocníky v podobě automatických praček. Čím je však krmíme? Můžeme použít nejrůznější odstraňovače skvrn, stačí nastříkat, nechat chvíli působit a pak jen vyprat v pračce. Nabídka pracích prostředků je obrovská, odstraňují skvrny, rozjasňují barvy, …některé jsou šetrnější než jiné, …Příznivé pro životní prostředí a povrchové vody však nejsou žádné. A nakonec aviváž aby bylo prádlo krásně voňavé a jemné. Je to relativně snadné a rychlé. Proč tedy měnit něco, co nám funguje?

Prát ekologicky znamená především omezit chemii ve svém prádle a snížit tak chemickou zátěž na naše tělo i přírodu. Znamená to také prát šetrně: vzhledem ke spotřebě vody, elektrické energie, pracího prostředku a tvorbě odpadu. Jak tedy na to? Ekologie může prostupovat celým logický procesem praní:

  1. Odstranění skvrn:
    Prádlo vytřídíme nejen podle materiálů a barev, ale také podle stupně znečistění. Celkově více znečistěné prádlo stačí před praním namočit třeba přes noc do vody. Na skvrny je dobré jít cíleně, ne plošně. Jednotlivé skvrny na jinak běžně znečistěném textilu je možné ošetřit např. žlučovým mýdlem (skvěle pouští skvrny od trávy i borůvek). Mýdlo se ve vodním prostředí velmi rychle a úplně biologicky rozkládá na látky v přírodě běžné. Optimálně používáme mýdlo přírodní, nebarvené, neparfémované a bez zbytečných přidaných chemikálií (např. EDTA – kyselina ethylendiamintetraoctová). Existuje mnoho osvědčených rad a postupů. Na většinu skvrn vystačíme se základní sestavou domácích prostředků: ocet, soda, čpavek, líh, olej, sůl a kyselina citrónová. Například: skvrny od kávy a od kečupu odstraníme octovou vodou, skvrny od červené řepy 5% čpavkem, skvrny od piva lihem. Každý ví, že na rozlité červené víno platí obyčejná sůl. Citrón nakrájený na plátky nám pomůže od zažloutlého povlečení či šedivých záclon, stačí ho přidat nakrájený do horké vody, nechat prádlo v lázni a pak vyprat. Odstraněním skvrn výrazně usnadníme samotný proces praní a můžeme pak zvolit mnohem šetrnější přípravky.
  2. Praní: Především je nutno vyjít ze zásady, že pereme jen skutečně špinavé věci a pračku zapínáme, až když je plná, i když nejmodernější pračky umějí samy poznat, kolik je v nich prádla, a podle toho perou. Přírodní látky se špiní méně než syntetické, i proto jim v odívání dáváme přednost. Mnohdy stačí prádlo vyvětrat, dát na topení či vyslunit a není nutno jej tak často prát.

Na účinnost praní má velký vliv tvrdost vody. Pokud máme tvrdou vodu, je dobré ji při praní změkčit například přidáním sody nebo jiného změkčovače, ušetříme tak množství používaného pracího prostředku. Ještě lepší je však použít k praní velmi měkkou dešťovou vodu. Vyzkoušeli jste? Pokud ne, věřím, že se účinnosti dešťové vody a mýdla upřímně podivíte. 😉

Normální hygienická teplota praní je 40 °C. Proti teplotě 90 °C, která se používá pouze pro vyčištění prádla nemocných či kojenců, se ušetří 60 – 70 % energie. Pokud budeme prát bílé prádlo a používat k bělení např. perkarbonát sodný, můžeme pro praní v nízkých teplotách přidat např. aktivátor perkarbonátu sodného TAED (Tetraacetylethylendiamin).

A jaký použít prací prostředek? Máme hned několik možností, a to jak sypkých, tak tekutých:

  • např. z mýdlových ořechů nebo mýdla, ty se dají koupit i z vratných obalů do vlastních nádob. S množstvím pracího prostředku šetřeme, méně je někdy více. Pokud jdeme hned prát, je ideální dávat prostředek přímo do pracího bubnu.
  • Nebo si můžeme vyrobit vlastní prací prostředek: jedná se asi o nejekologičtější a rozhodně nejlevnější variantu. Je šetrný nejen k přírodě, ale díky prací sodě také chrání pračku před nežádoucím vodním kamenem. Stačí smíchat prací sodu s jemně nastrouhaným mýdlem na praní (lze koupit již nastrouhané mýdlové vločky). Do vnitřku pračky se pak přidá směs spolu s oblečením. Pokud chceme používat mýdlový sliz, rozpustíme mýdlo v horké vodě a do směsi přidáme prací sodu. Můžete vyzkoušet, co Vám bude více vyhovovat. Prášková soda je asi třikrát účinnější než krystalická, proto se jí dává třikrát méně. Obsahuje však složku, která se usazuje jako šedý povlak, lépe se tedy osvědčila soda krystalická. Čistá soda je dráždivá, proto s ní manipulujeme opatrně. Na bílé prádlo lze přidat perkarbonát sodný (případně i TAED) nebo jiný produkt na této bázi. Veškeré suroviny můžete rovněž koupit do vlastních nádob a předejít tak tvorbě odpadu 😉
  1. Pro závěrečnou máchací lázeň používáme máchadlo prádla, které vypláchne z prádla zbytky pracího prostředku a zneutralizuje pH prádla. Což je důležité zejména pro alergiky a lidi s citlivou pokožkou. Nebo můžeme použít ocet – vůně vyvane při schnutí. Do přihrádky na máchadlo/aviváž ho dáme cca 3 lžíce. Aby prádlo krásně vonělo, můžeme přidat ještě pár kapek přírodního éterického oleje, ve skřini s oblečením mít pytlíčky s bylinkami a samozřejmě pamatujeme, že prádlo schne nejlépe na slunci — sluníčko prádlo provoní a bílé prádlo ještě více vybělí. No a pračku samozřejmě pak necháme otevřenou vyvětrat, abychom předešli vzniku plísní a zápachu. V případě potřeby ji můžeme vyčistit s použitím prací sody a octa. Spousta konkrétních návodů je na internetu.

Může se to zdát jako taková trochu alchymie, ale stačí se do toho s chutí pustit a vyzkoušet co vám bude nejlépe vyhovovat … Moc se mi líbí návod a povzbuzení: „Zvládnu to já, zvládneš to Ty, zvládne to příroda“. Děkujeme všem, kteří perete nebo začnete prát ekologicky! Věříme, že vám to dává smysl.

Za Bez obalu Vlašim, Dana Kucharčíková